Kanada, eh?

6.7. - den 0, 13:00

Čekám na Ruzyni, teprve začínám věřít tomu, že fakt letím. Kolem choděj krásný holky, chce se mi spát.. (F.T) Vzpomněl jsem si na Bilba: ,It's a dangerous business, Frodo, going out your door. You step onto the road, and if you don't keep your feet, there's no knowing where you might be swept off to..'. Nakonec cestuju skoro tak nalehko, jak jsem si předsevzal, laptop, kindle, košile, kartáček na zuby, pas, kreditka (a taky zapomenutý vizitky.. no co, holt budu tvrdit, ze jsme eko..).  

Jsem v letadle,

 je 14:30, čas odletu byl v 14:00, v londýně nemám na přestup až tak moc času dvě a něco hodiny (ukázalo se že tři a něco, posun pásem), začínám být nervózní. Kapitán oznámil, že v Německu je systém letový kontroly na krovkách, něco s včerejšíma bouřkama, vichřicí a záplavama, takže buď počkáme čtyři hodiny na další letový okno, nebo poletíme okolo Německa..

14:50 update, v 15:00 prý možná vyrazíme. 15:08 popojíždíme, 15:17 vzlet z Ruzyně, 16:49 přistání na Heathrow. Pospíchal jsem k přestupu, nakonec tam čekal přes hodinu - bez donutu! Na LHR není v prostoru za security ani Krispy Kreme, ani Dunkin Donuts, nic.. Jen spousta blejskavejch penězolapek, prémiový skotský sušenky, chlast, voňavky. V 17:10 otevřeli gate, kvůli počasí

 něco po 18:30 vzlet s Air Canada. Letadlo (B737-?600?) narvaný, letušky usměvavý (a hnědý, jako všechen personál všude), jídlo chutný, sedadla na devet hodin jakž takž pohodlný.

Moje půldruhá ráno

Už Kanada..

 Malej media server přístupnej pro každý sedadlo, milý.

 V 02:30 přistání v Torontu, místní čas 21:30. Vedro, kolem třiceti. Takhle přece kanada nevypadá :). Před imigračníma úředníkama jsem důsledně schoval všechny náznaky toho, že mám něco společnýho se zbraněma, i na nouťasu zakryl výmluvný nálepky a pak přede mnou stál ve frontě chlápek s touhle bundou..

Našel místní autobus 119 (tady se jmenuje 192), dovezl se na Leninku (Kipling station) a zelenym metrem/vlakem na Můstek (St. George) přesedl na žlutý a na Anděl (King). Došel odtamtud par bloků do Church street, ubytoval se v milým a docela drahým hostelu HI se třema malejma mexičanama 

a ještě před místní půlnocí stihnul Tima Hortona a jeho minikoblihy a kafe.. 

Jedl je v horký noci v parku před kostelem a konečně cítil klid a mír :) (a bouřící se glykemickou křivku..).

Takhle vypadá ranní výhled z okna. Mizim nakupovat, cheerio!